Našeho děkana zřejmě ukamenujeme
17. 11. 2009
Když jsem se před dvěma týdny začal hlouběji zajímat o nadcházející volby, přišlo to některým mým přátelům zbytečné. Tvrdili, že do nich nemohu významěji zasáhnout a že jakožto odcházející student vlastně ani nemám pražádný motiv..
Ne že bych chtěl vidět docenta Hrdého krčícího se pod salvou kamenů, jsem spíše zastáncem močůvkové, či například defenestrační varianty, ale těm, kteří by raději přikročili k Lungrenovskému násilí, ze srdce rozumím.
Věc se má totiž tak. Náš současný děkan, ač odborník v oblastni finanční analýzy, je akademickou obcí naší fakulty považován za nekňubu. Nevím, na jakém základě byl do křesla před třemi roky zvolen, ale jistě vím, že to nebylo díky reprezentativnímu vystupování, vyzrálému jednání a pracovitosti. Při prezentaci volebních programů prokázal jasné symptomy "písečkového syndromu", kdy akademický pracovník pofňukává na nepovedenou bábovičkou a osočuje ostatní z toho, že mu ohryzávají její základy..
Dva protikandidáti jsou naproti tomu, čistě na první pohled, považováni za zlého, respektive ošklivého. Dohromady tvoří naše trojjedinní úsměvnou westernovou sestavu : Hloupý, zlý a ošklivý.
V případě Ing.Nového a Doc.Plevného se jedná ale o relativní kategorie, úhel pohledu chcete-li.
Dle prezentovaného programu jsou zmínění pánové spíše hodni přezdívek : Odvážný a Ten, co má podporu. Ač je přízvisko docenta Plevného trochu indiánské a přízvisko Ing.Nového trochu patetické, myslím že v zásadě vystihuje vše podstatné.
Program Ing.Nového je odvážný, reformní a proto se také setkává z odporem ze strany konzervativních, líných a nekňuby. Jeho program má zřejmě vratkou základnu a dlouhou cestu před sebou, ale je jasný a má krvavý revoluční nádech, což se líbí kromě zastánců kamenování i většině mladých lidí.
Program doc.Plevného je střídmý, reálný, stabilizační a nepříliš zdatně načrtnutný. Co naplat, když z temného doupěte akademického senátu pro něj čpí většinová podpora. Viktor, můj né zcela nestranný kamarád však pohotově poukázal na to, že není zrovna nadlidský úkol získat si podporu, když člověk (v tomto případě jak docent Plevný, tak docent Hrdý) ohlásí, komu dají na přilepšenou pozici proděkana. Nevím, nakolik se Viktor může mýlit, ale stejně... Mirku, Milane, takhle se volí předseda družstva pěstitelů třtiny v Kolumbii.
Ne že bych chtěl vidět docenta Hrdého krčícího se pod salvou kamenů, jsem spíše zastáncem močůvkové, či například defenestrační varianty, ale těm, kteří by raději přikročili k Lungrenovskému násilí, ze srdce rozumím.
Věc se má totiž tak. Náš současný děkan, ač odborník v oblastni finanční analýzy, je akademickou obcí naší fakulty považován za nekňubu. Nevím, na jakém základě byl do křesla před třemi roky zvolen, ale jistě vím, že to nebylo díky reprezentativnímu vystupování, vyzrálému jednání a pracovitosti. Při prezentaci volebních programů prokázal jasné symptomy "písečkového syndromu", kdy akademický pracovník pofňukává na nepovedenou bábovičkou a osočuje ostatní z toho, že mu ohryzávají její základy..
Dva protikandidáti jsou naproti tomu, čistě na první pohled, považováni za zlého, respektive ošklivého. Dohromady tvoří naše trojjedinní úsměvnou westernovou sestavu : Hloupý, zlý a ošklivý.
V případě Ing.Nového a Doc.Plevného se jedná ale o relativní kategorie, úhel pohledu chcete-li.
Dle prezentovaného programu jsou zmínění pánové spíše hodni přezdívek : Odvážný a Ten, co má podporu. Ač je přízvisko docenta Plevného trochu indiánské a přízvisko Ing.Nového trochu patetické, myslím že v zásadě vystihuje vše podstatné.
Program Ing.Nového je odvážný, reformní a proto se také setkává z odporem ze strany konzervativních, líných a nekňuby. Jeho program má zřejmě vratkou základnu a dlouhou cestu před sebou, ale je jasný a má krvavý revoluční nádech, což se líbí kromě zastánců kamenování i většině mladých lidí.
Program doc.Plevného je střídmý, reálný, stabilizační a nepříliš zdatně načrtnutný. Co naplat, když z temného doupěte akademického senátu pro něj čpí většinová podpora. Viktor, můj né zcela nestranný kamarád však pohotově poukázal na to, že není zrovna nadlidský úkol získat si podporu, když člověk (v tomto případě jak docent Plevný, tak docent Hrdý) ohlásí, komu dají na přilepšenou pozici proděkana. Nevím, nakolik se Viktor může mýlit, ale stejně... Mirku, Milane, takhle se volí předseda družstva pěstitelů třtiny v Kolumbii.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář