Spas(e)me se sami
Víte, můj nápad vyžaduje velkou dávku odhodlání a spolupráce. K úspěšné realizaci však není zprvu třeba nic víc, než několik tisíc dobrovolníků. Přečtěte si však nejprve, jak nápad vlastně vznikl.
Nir Hauser, pln znechucení, mluvil o tom, že přibližně 2/3 američanů trpí ostudnou nadváhou.. Stálo mě velké množství piva, než uvěřil, že děvčata v Čechách jsou vesměs štíhlá. Odvětil, že návrat do Ameriky bude nesmírně těžký a pro oči velmi bolestivý. Abych Nirovi a všem americkým chlapcům pomohl, jal jsem se přemýšlet o tom, jak zabít dvě mouchy jednou ranou.
Roznětkou velkého plánu se stal, věřte či ne, obyčejný teleshoppingový spot. Bude dozajista velkou ironií, když se spásou celého světa stane posilovací přístroj OrbiTrack. Stejně jako kolečko, v němž jako o život běhají křečci, má Orbitrack skvělý energetický potenciál. Není na první pohled tak zřejmý, jako u křeččího kolečka, avšak má jednu velkou výhodu - lidskou vůli. Pokud bychom chtěli pověřit výrobou elektrické energie malého hlodavce, daleko bychom se nedostali. Křeček není motivovaný a problémy světa jej nezajímají ani v nejmenším. Zatímco člověk s nadváhou, připevněný k přístroji Orbitrack, je téměř jistota.
Pokud by se v každém městě Spojených států podařilo zřídit areál, kde by obyvatelstvo každý den na směny osedlávalo přístroje Orbitrack, je nový zdroj energii na dosah ruky. Vzájemná konkurence mezi cvičenci, zařízení odebírající vydanou energii a zařizující její transformaci a pravidelný režim by mohly každému městu poskytnout dostatek energie na celé týdny.
Svůj projekt hodlám předat k technickému vyvedení na místní fakultu elektrotechnickou, která překypuje dostatkem nadšenců a odborníků pro zdárné dokončení.
Tento článek věnuji Nirovi, a hlavně svým dvěma křečkům Georgi a Antoinovi, kteří již nejsou mezi námi.