První nizozemský
Většina mužů tady má boty do špičky a vysoké čelo na které z druhé strany navazuje pleš. Většina žen je oblečena v make-upu a hnědých kozačkách nebo takových botách, kterým se ve válečných románech říká ruské válenky.
Na balkóně mého pokoje je tajná skrýš. Jsou to dřevěné dveře, za kterými jsem si prvních několik minut usilovně představoval mrtvého domovníka. Nakonec jsem objevil jen spoustu krabic s dopisy v holandštině a čínštině. Tedy, stejně tak by ty dopisy mohly být třeba účty za telefon, protože věru, čínsky zatím opravdu mnoho nerozumím. Byly tam učebnice, co se mi budou hodit, kalendář s nahými modelkami a jeden kancelářský větrák. Nakonec nemůžu říct, že bych tam raději našel toho domovníka..
Na své stránky teď asi tolik psát nebudu, tak se nezlobte ..