honzafait

Jako vždy, v konfronataci s širými vodami internetu jsem zjistil, že nejsme zdaleka první, které to zajímá. Bouřlivými diskusemi a vědeckými články se to ve světě jen hemží. Věřím, že hledání odpovědi zasvětili někteří lidé celý život. Nemám moc rád ten typ řečí, že vědci jsou placeni z daní a neměli by se proto věnovat výzkumu rybích prdů. Američtí vědci z daní a tím spíš né z českých daní placeni nejsou a tudíž zkoumají rybí prdy proto, že je to nesmírně zajímá.. První odpovědí, která se nabízí je říct : "Ano, ryby prdí, ale jenom chlapi"

Další odpovědi nejsou snadno k nalezení. Na cestě za poznáním vyvstává hned několik podotázek.

• Mají ryby vlastně zadek, kterým by mohly prdět ? Je k charakteristickému ozvučení nutné vlastnit zadek lidských tvarů, či stačí něco jako kloaka ?
• Vznikají v rybím zažívacím traktu z potravy nějaké plyny, které by mohly být základem pro budoucí prdy ?

Rybí trávicí systém je vcelku podobného složení jako ten lidský. Játra, žaludek a střeva, vše je na svém místě. S trochou překvapení zjišťujeme, že na svém místě je i řitní otvor. K prdění mají ryby tedy solidní základy. Bohužel mají ryby navíc žábry, které by je mohly případně o tento požitek připravit. Podívejme se nyní na výsledky některých pozorování.

Ryby provádějí vylučování nadbytečných plynů z trávicího traktu tak, že tyto plyny obsáhnou do výkalů, které v podobě želatinových tubiček vylučují. Želatinové tubičky pravda zní jako nějaký cukrářský výrobek z pouti a proto řekněme, prostě bobky. Co je zajímavé, že tyto bobky patří v oceánech k vyhlášené pochoutce. (?) Zdálo by se tedy, že žádný nadbytečný plyn v rybích střevech nezůstává a proto není dostatek "stavebního materiálu". Plyn, kterého je v rybím tělě velké množství, je používán jako prostředek ke změně hloubky ponoru avšak je vylučován převážně ústy či žábrami.

Avšak pozor přátelé, převážně neznamená vždy. Plyn vycházející žábrami, je pouze CO₂ a v rybím těle stále zbývá methan, produkovaný bakteriemi, který musí z těla ven prostě jinudy. Mezi parybami je prdění dostatečně prokázáno. Například písečný žralok Carcharias Taurus k dosažení potřebné hloubky vylučuje přebytečný vzduch jeho vylučováním řitním otvorem. Principielně můžeme tedy hovořit o prdění účelném. Jistě  to tedy manželka písečného žraloka nevyčítá, když jsou společně v kině a podobně. Stejnětak nemůžeme s jistotou říct, zda to žralokovi přináší nějaký požitek.

Skutečným zázrakem, a šampionem v účelném prdění je sleď (Clupea harengus). Tato mimořádně smrdutá ryba prdí jako o závod. Na základě studie Bena Wilsona, kanadského oceánologa, je prdění pro sleďe nesmírně důležitý prvek sociálního dorozumívání. Podle mé studie se v tomto sleď výrazně neliší od jakéhokoli házenkářského týmu. Sledi, pohybující se ve velkých hejnech vyluzují převážně v noci zvláštní zvuky, které můžeme bez obav nazvat prdy. Poslechnout si je můžete v následujícím videu. Stále však nevíme, zda jsou tyto zvuky doprovázeny charakteristickým zápachem.

Naše odpověd tedy zní :

Ano, některé ryby mohou prdět.

Za námět na tento článek děkuji w.w