Průpovídání
Příspěvky
Nýdnol
28. 5. 2009
...to je v Bulharsku, přece..
Když chcete vidět všechno, co se na planetě urodilo za tu spoustu milionů let, jdete do zoologické, do muzea, nebo třeba botanické zahrady. Popláčete si nad vyhynulým ptákem Kiwi, koupíte si zmrzlinu a jdete domů.
Když byste chtěli vidět všechno, co se na planetě zemi urodilo za posledních pár desítek tisíc let, konkrétně pak za posledních 50, musíte jet do Londýna. Vše k vidění, bez klecí, ohrad, náhubků a pokud zaslechnete klakson italské dodávky, tak i se zmrzlinou..
Za jmena
9. 4. 2009
Jelikož jsem teď ve společnosti docela jiných jmen, než jsou čeští něcoslavové a něcomírové, začal jsem se trochu zajímat, co slaví jména španělská či francouzská.
Francouzi mají jména znělá až hrdinská, Korejci nepřehledná a Španělé jich mají jako průměrná česká rodina. Ze všech nejkrásnější je jméno hlubokooké dívky s červenými botami. Je ze Sevilly a jmenuje se Immaculada. Když se podíváte na ni, je vám jasné, proč má zrovna tohle jméno, a co asi znamená..
Immaculada = Immaculate = Bez Chyby, Bez poskvrny
Všichni ale tohle štěstí neměli...
Uvnitř hodinek
30. 3. 2009
O slavném západu
15. 3. 2009
Z hlediska všech možných ukazatelů a počtu aut, mobilů a praček, které lidé v Čechách mají, se řadíme do západní Evropy. Čím je ale západní Evropa, když se distancuje zrovna od takových zemí jako jsou Čechy, člověk zjistí, až když je do ní uvržen..
Jaké to je ?
Králové Takeshiho hradu
12. 1. 2009
Můj kamarád, Mirky přítel a Majdin opravář kamen se jmenuje Takeshi. Jestli jste sledovali pořad Takeshiho hrad, tak nemáte výhráno, protože tohle je docela jiný Takeshi. Jelikož neumí česky více, než je potřeba pro zdárné pití piva, dostává se někdy do svízelných situací. V sobotu odpoledne vznikla tato. Osoby a obsazení jsou vesměs mladí lidé, kteří vzdorují zimě vysedáváním po hospodách. Od stolu odchází Michalova sestra Monika spolu se svojí kamarádkou.
Takeshi : And, that girl Monika, is she Michal's sister ?
Já : Yes, that's her
Takeshi : And what about Háček, the other girl ?
Mirka, Já, Majda, ... : Who ?
Mirka : Oh, you mean Šárka !!
Takeshi : Yes, that's right Čárka !!
V celém příspěvku si můžete přečíst, o překlepově bohatém víkendu a hlavně, poslechnout si novou skladbu od Kings of Convenience.
Předpych ..
4. 1. 2009
Jak doba pokročila, jsem asi zřejmě jediný, jehož všední jídelníček stále neobsahuje žádné mořské plody, francouzské zatuchliny a nebo třeba španělské ptáky. Nemyslím, že si třeba kluci z elektrotechnické na koleji dělají jablka v županu, ale když jsem byl včera u Kristýny doma, byl mi nabídnut chlebíček s kaviárem. Dost jsem se ošíval, protože mi to připadá jako mít orální sex s rybou. Stejný chlebíček byl nabídnut i Kristýnině malému bráchovi Danečkovi. Daneček se na něj vybíravě zadíval a prohlásil :
"Já to nechci, když je tam ten pavián"
Načež všichni přítomní vyprskli svůj pavián po kuchyni a já mohl předstírat, že jsem svůj příděl již snědl..
Neóda na zimu
1. 1. 2009
Minul mě rok. Podobným způsobem jako když vlak prosviští zastávkou, aniž byste nastoupili či alespoň stihli zvednout hlavu od sudoku.
Nebudu dělat překvapeného. Věděl jsem, že zima bude a že jako každý rok všechno zpomalí, zahustí krev a bude vlezlá přinejmenším jako zvonění Nokia Tune .. Začátek roku je podlé mého umístěný úplně špatně. Zima všechno uzavírá a zametá. Zimu chtějí všichni jen přečkat, nic nezačínat, nechat to jak to je a pokračovat jindy.
Birds Day
22. 12. 2008
Dnes 22.prosince v 8.30 jsem dosáhl věku 22let. Porušil jsem tentokrát svoji malou bezvýznamnou tradici. Každý rok se vzbudit lehce před půl devátou a ten velkolepý okamžik prosedět v posteli a přemýšlet, proč jsem si vlastně nařídil budíka na takhle brzkou hodinu. Před pár lety mě k tomu přiměl sestřin budík, který zvoní pravidelně na konci září v sebevražedných 4:42 ráno.
Letošní 22.prosinec nevstoupil do řeky historie zrovna suchou nohou, a ani ve škole neudělali nic proto, abych si vážil toho, že jsem se narodil zrovna dneska. Nicméně, můžu si myslet, že dnešní zápočtový test z pojistné matematiky je jen pro mě.
V celém, tentokráte extrémně sebestředném příspěvku jsem se rozhodl udělat drobnou rekapitulaci dosavadních let ..
Na prahu Prahy ..
30. 11. 2008
Pracovat pod vlivem omamných látek je zavrženíhodné snad v každé profesi. Kromě vlakového průvodčího (od něj se to tak trochu očekává). Nemůžeme se ale divit, že se takové věci dějí, když existují povinnosti jako například kontrola záchodků ( v jazyce businessmanů = toilet readiness management ). Důkaz o tom, že v bageterii na pražské Národní zaměstnanci pijí při práci, hledejte v této fotografii :
Co jsem vlastně já, venkovský hoch, pohledával v té velké Praze ? Více v celém příspěvkuCo ví Stevie Wonder už dávno..
16. 11. 2008
Na házené máme vítězné trenýrky a vítěznou stranu hřiště. Na zkoušky vždycky s propiskou ze Stonehenge a kravatou, kterou táta nejvíc nenávidí. Při zapalování sporáku vždycky počítat do deseti. Vždycky když jedeme na vodu ze strejdou Jirkou, je náramně pěkné počasí. Člověče hrát vždycky se žlutými figurkami. Když zamknu dveře, vždycky zkusím vzít za kliku. To auto mě srazilo, protože jsem předtím zašlápl pavouka..
Někdy je těžké odlišit příčinu od následku a ještě těžší je přiznat si, že se věci často nedějí třeba proto, že jsme včera k večeři nesnědli všechny knedlíky. Přesto je to pokaždé první co nás napadne. Je to hloupost nebo přání, abychom mohli vinu nebo vděk přiřknout něčemu jako je štastný pár ponožek ?
Více racionalizace v celém příspěvku